O pecha kucha

H2 Nadpis

Projekt PechaKucha [pečakuča:] vymysleli a uvedli v život v roce 2003 v Tokiu architekti Astrid Klein a Mark Dytham, zakladatelé architektonického studia Klein Dytham Architecture.
Jejich záměrem bylo vytvořit prostor pro setkávání architektů, designérů, grafiků, výtvarných umělců, teoretiků, divadelníků, filmařů a muzikantů na jednom místě v jednom čase v tomto oborovém mixu. Prostor pro mluvení o tom, co je nového, co kdo chystá či již realizoval, o čem přemýšlí, o čem sní...
Protože měli zkušenost jen s architektonickými přednáškami, které velmi často trvají hodiny, hledali, jak zbytečné rozvleklosti zabránit.

A řešení dostalo jméno PechaKucha – japonský výraz pro zvuk konverzace: každý mluvčí si připraví pro svůj výstup 20 obrázků a každý z nich může komentovat na ploše 20 vteřin; 6 minut a 40 vteřin ho tak dělí od nástupu jeho následovníka.
Do světa PechaKucha se můžete vydat na adrese: www.pechakucha.org

Vol. 101 Mar 27, 2013

speaker

Alleys have always garnered a bad image, but Brandon Klayko is out to change that. Brandon provides some great suggestions to most efficiently and safely put the alleyway to better use, and gives some great examples of locations already doing so. read more

Vol. 52
PechaKucha Night
Prague
22/02/2017/19.20

Kino Aero
Biskupcova 31 Praha 3

Pozor: start v 19.20! Vstupenky zde.

 

Záznamy všech vystoupení najdete v archivu.

Více o PechaKucha

Facebook
Twitter

Barbora Špičáková a Irena Lehkoživová (Galerie VI PER)

Na jaře 2016 společně založily galerii VI PER v pražském Karlíně. VI PER funguje jako výstavní a diskusní prostor zaměřený na architekturu a její přesahy. Snaží se poukázat na značný potenciál architektury a umění ve společnosti. B. Š. je historička umění, editorka knihy Sídliště Solidarita (2014). Pracuje v Archivu výtvarného umění. I. L. je historička architektury, doktorandka na ÚDU FF UK. Pracuje v Archivu výtvarného umění a na VCPD FA ČVUT. http://vipergallery.org

Daria Makeeva a Maria Makeeva

Sesterská dvojice a zároveň tvůrčí tandem působící v Praze. Jako oděvní navrhářka (Daria) a ilustrátorka (Maria) pracují v odlišných médiích a hledají nové styčné body svých oborů. Společně zpracované projekty prezentují od jara 2016.

Jan Fabián

Umělec, architekt a stavitel, který uvažuje o prostoru a o hmotách v prostoru, jak v abstraktní rovině, tak pro život v ní. Pro PKNP to bude "život a realizace". Pustevna v krajině. Samovolně se pohybující dům. Ze střechy auta kajakem do Vltavy. Zavařovačky v umprum muzeu. Socha televize. Šaty jako domy. Architektura výstav. Dílna na kolech. Skleněná knihovna. Galerie. Mobiliáře. Lektorská centra. Komunitní zahrada. Beton. Epoxid. Dřevo. Staré prvky. V souvislostech. Studoval v ateliéru Mariána Karla, Sklo v architektuře, na UMPRUM. http://www.janfabian.com

Jindřich Janíček

Ilustrátor, absolvent Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a Ateliéru ilustrace na UMPRUM. Je autorem knih Přicházíme v míru ve jménu lidstva, K večeru spustil se déšť a Podivuhodná robotí expedice. U práce nejraději poslouchá The White Stripes. http://sorry-lazy.tumblr.com/

Jiří Hůla

Moderní básník, výtvarník, publicista a v posledních letech především archivář. Jeho výtvarná tvorba se pohybuje na společném území poezie, teorie informace a výtvarného umění. Jako kurátor připravil desítky výstav, coby publicista uveřejnil stovky článků, recenzí, rozhovorů, rozhlasových pořadů. V roce 1983 otevřel se Zdenkem Hůlou v rodinném domě v Kostelci nad Černými lesy Galerii H, ve které se do roku 1988 uskutečnilo několik desítek většinou konfrontačních výstav. V roce 1983 založil Archiv výtvarného umění, dnes zřejmě největší sbírku dokumentů o současném – především českém a slovenském - výtvarném umění. Stejnojmenné sdružení pořádá od roku 2003 výstavy, vydává knihy, vyvíjí, plní a na adrese isabart.org volně zpřístupňuje vlastní informační systém abART, který je nevýběrový a všestranně otevřený. V současnosti je v něm založeno 135 000 osob, zpracováno 60 000 výstav, 150 000 dokumentů. http://www.isabart.org

Jiří Slíva

Původem Plzeňák, kde na střední škole bubnoval v rockové kapele The Spiders. Pak šel na VŠE do Prahy (kvůli Semaforu a jazzovým klubům). Po promoci pracoval osm let jako odborný pracovník v Ústavu pro filosofii a sociologii ČSAV. Roku 1979 odešel na volnou nohu jako kreslíř, později i grafik a ilustrátor. Ilustroval kolem 170 knížek u nás i v zahraničí, řady samostatných výstav tamtéž. Píše též básničky a skládá písničky, vydal 2 CD v nakladatelství Galén.

Jonáš Rosůlek a Adam Boháč (Needles)

Studio Needles svými vibracemi obohacuje realitu od roku 2011. Jejich jehly propichují veřejný zvukoprostor od reklam v rádiích přes hudební doprovod k nezávislému filmu až po ozvučení site-specific projektů. Rádi experimentují s nejstaršími technologiemi, jako je třeba polský mikrofon značky Tonsil MDU-24, který se jim podařilo vyobchodovat za 2 koruny. Šum je jejich přítel. Po úspěchu první audioknihy Solaris v roce 2015 založili divizi Needles Audiobooks, která, jak patrno z názvu, se nezabývá prodejem přívěsků na ruku. http://www.needles.cz

Marie a Jan Kordovští (Respekt Madam)

Iniciativu založila v roce 2015 vnoučata architektů Machoninových, Marie a Jan Kordovští, jako reakci na návrh ministra financí na odprodej bazénové části hotelu Thermal. Jejich aktivity měly za výsledek pozitivní efekt na celou situaci a ministr financí upustil od svého původního návrhu a naopak podpořil rekonstrukci celého hotelu. V současnosti tvoří Respekt Madam čtyřčlenný tým, jeho hlavní doménou je informovat veřejnost o minulém a současném stavu architektury manželů Machoninových, potažmo poválečné architektury vůbec. Momentálním cílem tohoto projektu je, aby se z hotelu Thermal stala památka, čehož mimo jiné dosahují připomínáním dějin architektury v kontextu dějin naší země. Nejdůležitější akcí, kterou Respekt Madam organizuje, je doprovodný program o hotelu Thermal během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. http://www.respektmadam.cz , http://www.facebook.com/respektmadam

Markéta Navrátilová

Na světové úrovni se prosadila fotografiemi ze sportovního prostředí, zejména z cyklistiky. Jako jediná žena fotografuje Tour de France ze sedla motocyklu, fotila olympijské hry v Londýně pro ČOV, se kterým i nadále spolupracuje. Vytvořila soubory o londýnském metru i fotografické deníky z cest po světě. Od roku 2001 uspořádala více než 15 samostatných výstav. V roce 2008 vydala knihu RE CYCLING – monografii z prostředí profesionální silniční cyklistiky. V roce 2009 další knihu s cyklistickou tématikou, tentokrát z prostředí závodů Kola pro život. Poslední vydanou knihou (ve spolupráci s Josefem Dresslerem) byla v roce 2013 ŠKOLA KOLA. Vedle sportu se věnuje portrétu, reklamní fotografii nebo reportáži. A svému sedmiletému synovi Timovi. http://www.myshadows.net

Martin Rajniš (Huť architektury)

Na mapu světové architektury se M. R. zapsal významnými projekty, které spojuje myšlenka dlouhodobé udržitelnosti, ekologie a představa architektury jako nástroje pro rozvoj komunity-společnosti. Vystudoval ČVUT a AVU a v sedmdesátých letech pracoval v SIALu, vedeném Karlem Hubáčkem. Spolu s J. Eislerem a M. Masákem jsou autory projektu pražského obchodního domu Máj na Národní třídě. Je spoluautorem pavilonu dějin dopravy na Expo 1986 ve Vancouveru. Po revoluci vedl se S. Fialou, J. Zimou a T. Prouzou D. A. Studio, jehož nejrozsáhlejším projektem byla výstavba nového centra na Smíchově. V posledních dvou desetiletích se tvorba Martina Rajniše výrazně proměnila. Věnuje se menším stavbám postaveným z přírodních materiálů (dřevo, kámen, sklo) a východiskem jeho tvorby je filozofie tzv. přirozené architektury. Je zakladatelem a vedoucím ateliéru Huť architektury Martin Rajniš. V roce 2014 byl oceněn prestižní cenou „Global Prize for Sustainable Architecture“ za výjimečný přínos světové architektuře. http://www.hutarchitektury.cz

Václav Tvarůžka

Je fotograf. To, co ho zajímá, asi tak nějak spadá pod označení "street fotografie", jakkoli si myslí, že to je debilní pojem. V poslední době se věnoval hlavně DIY výrobě zinů, taky za tímhle účelem založil něco jako label, co se jmenuje Putzfrau Enteprise. Aktuálně to chtěl někam posunout, tak dělá knížku (vlastně tři). http://www.vaclavtvaruzka.net

Zuzana Fuksová

Členka skupiny Čokovoko. Nedostudovaná germanistka, vzděláním sociální pracovnice. V současné době dokončuje psychoterapeutický výcvik. Autorka knihy složené ze statusů a tweetů Cítím se jako Ulrike Meinhof (Fra, 2016).

Vyberte si z archivu

Rozšířené hledání

Náhodně z archivu

Vstoupit do archivu
Přehrát

Vol. 36 27/11/2013

Jan Vytiska

Malby Jana Vytisky navazují na specifickou pop--surrealistickou linii současné české malby. Na pozadí streetartové est…

Přehrát

Vol. 45 23/9/2015

Robin Kopecký

Student teoretické a evoluční biologie na PřF UK a filosofie na FF UK v Praze. Jako člen Laboratoře evoluční biologie pr…

Přehrát

Vol. 41 26/11/2014

Jan Roháč (ROHÁČ STRATIL)

Architekt. Studoval u Emila Přikryla na AVU v Praze a u Imra Vaška na VŠVU v Bratislavě. V roce 2009 založil společně s …

Přehrát

Vol. 18 16/6/2010

Radeq Brousil

Po absolvování střední ekonomické školy v Praze (1999), odcestoval do Bruselu, kde se začal věnovat volnému umění. Studo…

Přehrát

Vol. 7 16/4/2008

Tomáš Brousil (Suitcase Type Foundry)

Od roku 2002 navštěvuje VŠUP v Praze. Od roku 1998 se věnuje grafickému designu v kulturní oblasti. V roce 2003 založil …

Přehrát

Vol. 13 18/6/2009

ov-a (opočenský valouch architekti)

Architektonickou kancelář založili Jiří Opočenský a Štěpán Valouch v roce 2007, po absolvování ČVUT a předchozí práci v …

PechaKucha Night
devised and shared by

Dramaturgie PKNP:
Jana Kostelecká
Adam Gebrian
Jan H. Vitvar
Cyril Říha
Alan Záruba
Petr Babák
Tomáš Luňák

Projekt PechaKucha [pečakuča:] vymysleli a uvedli v život v roce 2003 v Tokiu architekti Astrid Klein a Mark Dytham, zakladatelé architektonického studia Klein Dytham Architecture.

Jejich záměrem bylo vytvořit prostor pro setkávání architektů, designérů, grafiků, výtvarných umělců, teoretiků, divadelníků, filmařů a muzikantů na jednom místě v jednom čase v tomto oborovém mixu. Prostor pro mluvení o tom, co je nového, co kdo chystá či již realizoval, o čem přemýšlí, o čem sní...

Protože měli zkušenost jen s architektonickými přednáškami, které velmi často trvají hodiny, hledali, jak zbytečné rozvleklosti zabránit. A řešení dostalo jméno PechaKucha – japonský výraz pro zvuk konverzace: každý mluvčí si připraví pro svůj výstup 20 obrázků a každý z nich může komentovat na ploše 20 vteřin; 6 minut a 40 vteřin ho tak dělí od nástupu jeho následovníka.

Do světa PechaKucha se můžete vydat na adrese: www.pechakucha.org

Přihlásit se k odběru novinek

Odeslat
Prosím opravte chybně zadanou adresu
Děkujeme

Hlavní partner

Podpora

Mediální partneři