O pecha kucha

H2 Nadpis

Projekt PechaKucha [pečakuča:] vymysleli a uvedli v život v roce 2003 v Tokiu architekti Astrid Klein a Mark Dytham, zakladatelé architektonického studia Klein Dytham Architecture.
Jejich záměrem bylo vytvořit prostor pro setkávání architektů, designérů, grafiků, výtvarných umělců, teoretiků, divadelníků, filmařů a muzikantů na jednom místě v jednom čase v tomto oborovém mixu. Prostor pro mluvení o tom, co je nového, co kdo chystá či již realizoval, o čem přemýšlí, o čem sní...
Protože měli zkušenost jen s architektonickými přednáškami, které velmi často trvají hodiny, hledali, jak zbytečné rozvleklosti zabránit.

A řešení dostalo jméno PechaKucha – japonský výraz pro zvuk konverzace: každý mluvčí si připraví pro svůj výstup 20 obrázků a každý z nich může komentovat na ploše 20 vteřin; 6 minut a 40 vteřin ho tak dělí od nástupu jeho následovníka.
Do světa PechaKucha se můžete vydat na adrese: www.pechakucha.org

Vol. 101 Mar 27, 2013

speaker

Alleys have always garnered a bad image, but Brandon Klayko is out to change that. Brandon provides some great suggestions to most efficiently and safely put the alleyway to better use, and gives some great examples of locations already doing so. read more

Vol. 55
PechaKucha Night
Prague
27/09/2017/19.20

Kino Aero
Biskupcova 31 Praha 3

 

Záznamy všech vystoupení najdete v archivu.

Více o PechaKucha

Facebook
Twitter

Adéla Marie Jirků

Malířka a ilustrátorka, absolventka AVU, zkušenosti sbírala i v ateliéru ilustrace a grafiky na pražské UMPRUM a na roční stáži v Marseille. Po studiích pracovala tři roky pro české zastoupení švédských papíren Arctic Paper. V současnosti působí v Praze, maluje, ilustruje, občas spolupracuje s architekty na kresbách a malbách v interiérech nebo vede výtvarnou dílnu na Vyšehradě. Na festivalu ilustrace LUSTR 4 představí rozpracovanost své autorské knížky Mařka o hluchoněmé tetě na Valašsku, co si při pasení ovcí kreslila a psala deníky. http://www.adelamariejirku.com

Daniel Přibyl

Divadelní dramaturg. Absolvent Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU. V posledním ročníku založil nezávislé Divadlo Letí, které zpočátku také umělecky řídil. Působil jako dramaturg v Klicperově divadle v Hradci Králové a na Nové scéně Národního divadla, pracoval pro televize komerční i veřejnoprávní. Vyučuje na DAMU. Od roku 2013 byl tři roky uměleckým šéfem Městského divadla Kladno a Divadla Lampion (mj. nominace na Cenu divadelní kritiky za divadlo roku). V srpnu letošního roku ho komise Rady hl. m. Prahy doporučila od sezony 2018/19 do funkce ředitele Městských divadel pražských.

David Cysař (Winternitzova vila)

Winternitzova vila od Adolfa Loose a Karla Lhoty je rodinný odkaz a dědictví. JUDr. Josef Winternitz ji nechal postavit v roce 1932. Díky druhé světové válce a období komunismu byly zpřetrhány veškeré rodové kořeny. Pravnuk Josefa Winternitze promluví o hledání těchto kořenů, o záchraně vily v 90. letech, o jejím současném stavu, směřování do budoucna a o smyslu takového počínání. http://www.loosovavila.cz

Jarmila Mitríková a Dávid Demjanovič

Absolventi VŠVU v Bratislavě (J. M. v ateliéru keramiky u Ivice Vidrové a v ateliéru malby u Ivana Csudaie, D. D. v ateliéru intermédií u Antona Čierneho). Obrazy tvoří technikou vypalování do překližky. Ve svých dílech pracují s několika motivy spojenými s naším geopolitickým prostorem: křesťanské a pohanské tradice, mysticismus, pověrčivost, historie a její mystifikace, veřejné masové společenské události, folklór a folklorismus, nacionalismus apod. Pravidelně vystavují v Čechách a na Slovensku a účastní se zahraničních rezidencí (Švýcarsko, Nizozemí). Jejich díla jsou zastoupena ve sbírkach Slovenské národní galerie a dalších veřejných institucí. Žijí a tvoří v Praze. http://www.cargocollective.com/jarmilamitrikova https://www.instagram.com/mitrikovademjanovic/

Markéta Smrčková (Lennox architekti)

Absolventka ČVUT v Praze v ateliérech Ladislava Lábuse, Ivana Kroupy a Tomáše Novotného. V roce 1999 se účasnila projektu Framing light shaping space u Charlie Canaona na univerzitě RWU v Bristolu v USA. V roce 1998 spolu s Tomášem a Jindřichem Starým založila vlastní ateliér Lennox architekti. V roce 2011 se podílela jako členka skupiny Architekti na jedné lodi na textu reformního Desatera pro ČKA. http://www.lennox.cz

Monika Baudišová (pinkpill)

Grafická designérka. V Barceloně vystudovala Design a komunikaci na ELISAVA (Universitat Pompeu Fabra) a Motion design na Bau Design College. V roce 2016 založili společně s katalánským designérem Jordim Trillou kreativní duo pinkpill, věnují se grafice, animaci a ilustraci. Na podzim roku 2017 vydají pod labelem Raketa svoji první autorskou knihu Pikunikku. Jedná se o ilustrovanou sbírku japonských kuriozit, která vychází ze vzpomínek a skicáků, jež M. nashromáždila během studijního pobytu v Tokiu. http://www.pinkpilldesign.com

Monika Immrová

Sochařka a grafička. V letech 1995–2001 absolvovala Akademii výtvarných umění v Praze. Zajímá ji problematika plasticity, prostorový a plošný účinek elementárního tvaru, proporční vztahy komponovaného celku a role detailu. Spoluzaložila sochařské seskupení Socha 2 a iniciovala řadu společných výstav. Letos se konala její samostatná výstava v Topičově salonu v Praze a v současné době probíhá její výstava Členění v Domě umění v Českých Budějovicích. http://dumumenicb.cz/

Petra Dočekalová

Absolventka ateliéru tvorby písma na UMPRUM. Je členkou týmu Suitcase a Briefcase Type Foundry. Je editorkou knih Jaroslav Benda a písmo, Skripty do výlohy a TYPO 9010. Organizuje typografické přednášky, workshopy a výstavy. Věnuje se tvorbě i technické opravě písem. Zaměřuje se na písmomalířství, kaligrafii a lettering. http://www.petra-d.com

Petra Malinová

Absolventka pražské AVU. V současnosti se zaměřuje na kresbu a strukturální malbu. Experimentuje s různými materiály (jíl, popel, pigment aj.). Vychází z autorských fotografií krajiny z okolí svého ateliéru. Na plátna komorních i monumentálních formátů nanáší jíl spolu s dalšími přírodními materiály a pigmenty. Díky tomu vzniká hutná, až sochařská struktura, která kontrastuje s jemnými kresbami tuhou. Motiv krajiny zpracovává nejen jako prostý popis či zobrazení viděného a myšleného, ale snaží se do svých obrazů dostat i fyzický prožitek doteku, tvrdost suchého jílu, poddajnost trsů trávy, křehkost popela i prchavost slunečního paprsku pronikajícího mlhou. http://petramalinova.cz

Šimon Kadlčák (Atlas spontánního umění)

Umělec, občasný kurátor a publicista působící v Brně, kde se také podílí na vydávání místní verze ArtMap. Právě pod její hlavičkou vyšel zkraje roku 2017 knižní průvodce Atlas spontánního umění, který mapuje výjimečná díla uměleckých autodidaktů veřejně přístupná v zapadlých koutech napříč celou republikou. Od komplexů skalních soch, zahrady vyzdobené betonovými zvířátky, přes kamenné hlavičky z patníků podél cest a malované vinné sklepy až po soukromý autorský dinopark. Tyto takřka neznámé doklady tvůrčího vzepětí na nečekaných místech autorsky zpracoval celoživotní nadšenec, sběratel a popularizátor art brut Pavel Konečný. Šimon Kadlčák, který publikaci představí, spolupracoval na vytvoření koncepce knihy a pořídil také fotodokumenatci většiny mapovaných míst. http://www.artmap.cz

Tomáš Rasl

Fotograf. Používá staré dřevěné kamery s velkým formátem negativu. V poslední době se zabývá ušlechtilým tiskem tzv. bromolejem. Vedle dokonalého ručního zpracování fotografií věnuje pozornost obsahové stránce svých děl. Často pracuje v cyklech, které se postupně vyvíjejí a proměňují. Jeho fotografické vidění je poetické, což umocňují i básnické názvy děl a cyklů. Na své poslední výstavě nazvané Mezi dnem a snem (Trafo Gallery) vystavil poprvé kromě fotografií také objekty. Některé vycházejí z plošných snímků do trojrozměrných soch. Je vnukem fotografa Ferdinanda Bučiny (1909-1994), jehož archiv opatruje. http://www.tomasrasl.com

Vratislav Brabenec a Richard Pecha

Některé knihy nelze nabízet vydavatelům a nevydaná kniha nenese zisku. Proto V. B., spisovatel, hudebník, básník, zahradník etc. a R. P. etc., založili vydavatelství Vršovice 2016. Po první knize Nevyžádaný příspěvek budou Vršovice 2016 sytit trh dílem Tanec duchů. O vydavatelství a distribuční strategii by měli Brabenec a Pecha mluvit. Měli by.

Zdenek Balík (ZETTE atelier) a Lukáš Smetana (Automatické mlýny v Pardubicích)

Architekt Z. B. se svým ateliérem záměrně nehledá neobvyklá řešení, hledá co možná nejlepší řešení, která se stávají neobvyklými. Není důležité se odlišit či odcizit, ale ztotožnit. L. S. (shodou okolností rovněž architekt) v roce 2016 koupil se svou ženou opuštěné automatické mlýny v Pardubicích, které navrhl v letech 1909-1910 Josef Gočár. Na PK promluví nejen o budoucnosti mlýnů, ale i o spolupráci na dalších projektech. http://www.zette.cz

Vyberte si z archivu

Rozšířené hledání

Náhodně z archivu

Vstoupit do archivu
Přehrát

Vol. 18 16/5/2016

Josef Kocian (Sporadical)

Sporadical je skupina architektů, která není omezena žádnou disciplinární, typologickou, geografickou ani jinou hranicí.…

Přehrát

Vol. 37 29/1/2014

Ladislav Daněk

Narozen v Přerově podstatnou část dětství prožil na vesnici. Koncem 70. let minulého století se přestěhoval do Olomouce,…

Přehrát

Vol. 4 20/9/2007

Michal Froněk a Jan Němeček (Olgoj Chorchoj)

Studio Olgoj Chorchoj založili v roce 1990 (dnes zaměstnává deset architektů a designérů). Studio se zabývá průmyslovým …

Přehrát

Vol. 29 23/5/2012

Lucie Trnková a Lucie Kutálková (Leeda)

Leeda vznikla v roce 2004 díky společnému zážitku ze studia oděvního designu na pražské VŠUP a dnes je pro mnohé již kul…

Přehrát

Vol. 54 14/6/2017

Milan Pekař

Odborný asistent UMPRUM v Ateliéru keramiky a porcelánu, který také vystudoval. Jeho vlastní tvorba odráží hluboké znalo…

Přehrát

Vol. 44 17/6/2015

Jindřich Ráftl a Jan Tůma (R/FRM)

Ve studiu, které společně založili v roce 2011, hledají průsečíky přesahů architektury, biologie a nových technologií. T…

PechaKucha Night
devised and shared by

Dramaturgie PKNP:
Jana Kostelecká
Adam Gebrian
Jan H. Vitvar
Cyril Říha
Alan Záruba
Petr Babák
Tomáš Luňák

Projekt PechaKucha [pečakuča:] vymysleli a uvedli v život v roce 2003 v Tokiu architekti Astrid Klein a Mark Dytham, zakladatelé architektonického studia Klein Dytham Architecture.

Jejich záměrem bylo vytvořit prostor pro setkávání architektů, designérů, grafiků, výtvarných umělců, teoretiků, divadelníků, filmařů a muzikantů na jednom místě v jednom čase v tomto oborovém mixu. Prostor pro mluvení o tom, co je nového, co kdo chystá či již realizoval, o čem přemýšlí, o čem sní...

Protože měli zkušenost jen s architektonickými přednáškami, které velmi často trvají hodiny, hledali, jak zbytečné rozvleklosti zabránit. A řešení dostalo jméno PechaKucha – japonský výraz pro zvuk konverzace: každý mluvčí si připraví pro svůj výstup 20 obrázků a každý z nich může komentovat na ploše 20 vteřin; 6 minut a 40 vteřin ho tak dělí od nástupu jeho následovníka.

Do světa PechaKucha se můžete vydat na adrese: www.pechakucha.org

Přihlásit se k odběru novinek

Odeslat
Prosím opravte chybně zadanou adresu
Děkujeme

Hlavní partner

Podpora

Mediální partneři